Kdy nám to teda jede?
Psal se den nevim jakej.. S kámoškou sme se rozhodly, že pojedem ke kámošce.. a teď pozor: vlakem.
Vlak. Bože to je věc. Koupily jsme si teda lístek. Dobrý jede nám to v 16:51 .. tak si tak sedíme na tom peróně a Markéta najednou říká hele už je 56 a já no dyť jo a vona ale je 56!!! a já doprdele. HM tak běžíme na jinej perón, ale žádnej vlak tady není. Markéta: Pane nevíte kde je vlak do Kryštofáku? Pán: Ten předchvílí odjel. Markéta: A nevíte, kdy jede další? Pán: v 18:51.
A DOPRDELE. Hm fajn... tak co teď :-D . Markéta volá matce, ale matka se na nás vybodla a tak sme šly hledat autobus č.33, který by měl jet pravděpodobně do Machnína nebo rovnou do Kryštofáku.
Obejdeme celou fügnerku, ale po č.33 ani stopy. Nakonec sme usoudily, že autobus s číslem 33 prostě neexistuje. Hm a tak sme se vydali zpátky na vlakový nádraží. Já sem koupila nový lístek. No a dem si odsedět ještě hoďku a půl. Jak tam tak sedíme najednou Markéta vytáhne jízdenku a říká, že tam není čas. A já a jo. Z čehož vyplívá, že sme totální jebky, protože sme si mohly nechat tamtu jízdenku na další jízdu a nemusely sme si kupovat tu novou.
Ve vlaku. Nakonec sme teda úspěčně nastoupily do vlaku, který jel směr Česká lípa, tudíž i přes Kryštofovo údolí. Vyjeli jsme z nádraží a po 5-ti minutách začal vlak zastavovat. Nějakej chlap tam začal kecat, že sme asi někoho přejeli, načež sem já začala: Ježiš proč to zastavuje, to nás to tady chce vyhodit na stráni, abysme to došli pěšky? ; To nám tom skočil jelen nebo co? ; Pane bože to je teda den.
Jooo bylo to hodně zajmavý.. šťastně sme dojely až do cíle... pak už to bylo v pohodě, ale na tohle asi vážně nikdy nezapomenu-nezapomeneme ;) :-*
normálka, ne?
(V.M., 27. 9. 2007 7:37)